9.Buď trpělivý

25. června 2010 v 19:36 | Nat |  Believe in Happy End !
Tak jsem se zase dneska po dlouhé době dokopala přepsat další kapitolu. Není nic moc. Je jen na necelé tři stránky. Je pro všechny ty, kdy komentovali minule a taky pro ty, kteří už dostali vysvědčení jako já. Doufám, že se bude alespoň trochu líbit. Nat

                                             9. Buď trpělivý

"….a pak mě políbil." Zasnila se Di, právě když ostatním holkám vyprávěla o včerejším večeru s Remusem.
"Páni..to by do něj…neřekla." Řekla překvapeně Lil.
"A vůbec Lil co ty a James?"
"Ale". Zakroutila Lil výmluvně hlavou.
A když po ní hodily holky zvědavý pohled, pokračovala.
"Celý večer kolem mě létal a ptal se jestli nechci to a nebo ono…Na jednu stranu byl hrozně milý a na druhou mi to lezlo krkem. Ale myslím, že to jak byl milý zabírá větší část mých dojmů." Řekla a jemně si pročísla vlasy. Seděly ve velké síni a mezi povídáním pojídaly.
"Jej."
Řekla V. Bylo to jen jedno slovo, ale shrnovalo vše, takže ostatní dívky jen přikývly.
"Ber to tak, že si tě snažil co nejvíc získat. Jde mu vidět na očích, že by pro tebe udělal všechno." Zastávala se ho V. Slíbila mu, že mu pomůže ji dostat a nehodlá to porušit.
"Holka ten ti nedá pokoj, dokud nebudeš mít na prstě přinejmenším snubák, nejlépe dokud tě nedotáhne před oltář." Rozumovala zase jednou Amanda. Lil si jen povzdechla a dala se zase do jídla.
"Když jsme u prstýnků, kde je ten tvůj?" Zeptala se Di a podívala se na Vespřin prst, na kterém nebylo ani známky, že by tam někde měl být snubní prsten.
V se jen usmála a pak řekla:" Ve šperkovnici."
Amanda se zakuckala. "Cožééé!! Takový krásný a ty ho máš ve šperkovnici!"
"Pokaždé, když se na něj podívám, tak mi připomíná, že brzo budu někomu patřit a to já nechci."
"Vždyť je tak pěkný…" Žadonila Amanda dál.
"Tak fajn, přemluvila jsi mě, ale prsten s erbem rodu Malfoyů z prstu nesundám!" Povzdechla si poraženecky V.
"Ukaž". Chňapla jí po ruce Am. Samozřejmě ji chytla za zápěstí na levé ruce, takže V rukou projela ostrá bolest. Všechny holky se na ní podívaly pohledem Co- to - bylo- ?
"Ale jen jsem nešikovně spadla a asi si narazila zápěstí." Mávla V rukou jako by to nic nebylo. Ve skutečnosti měla ruku v ohni.
"A nechceš s tím zajít na ošetřovnu. Madam Pomfreyová by se ti na to určitě podívala…" Začala Lil,ale Vesper ji usekla.
"To je dobré,
za chvíli to bude v pohodě." Řekla a na důkaz se usmála. Byl to sice křečovitý úsměv,ale Lilly ukonejšil.

Xoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxoxox
Vesper seděla pod stromem a dívala se na hladinu vody. Vždycky ji voda uklidňovala. Seděla tu sama, holky si musely jít udělat úkoly do Přeměňování a lektvarů, které měla dávno hotové.
"Můžu?" Ozvalo se za ní.
"Jasně." Odpověděla aniž by se otočila. Poznala jej po hlase. Ten hlas poslední dobou slyšela i ve spánku ať už to byl obraz, jak ji strýček vede k oltáři a on se na ni usmívá a nebo noční můra, kde ji prosil o milost, aby ho nezabíjela…. Poslední dobou moc nespala.
Sedl si vedle ní a chvíli mlčel.
"Předpokládám, že jsi nepřišel jen tak, že?" Zeptala se o otočila se na něj tak, aby se mu dívala do očí. Chvíli bylo ticho a pak spustil.
"Máš pravdu. Chtěl jsem se tě na něco zeptat."
"Pořád jen otázky a otázky…no dobře." Povzdychla si.
"Povíš mi, kde jsi byla včera v noci?" Zeptal se.
"Říkala jsem ti, že si jdu lehnout." Vykrucovala se.
"Ne, nebyla jsi tam."
"A ty jsi co, že víš kde jsem byla?!" Vyjela na něj.
"Díval jsem se do plánku, nebyla jsi v NSM, ale na Astronomické věži."

Odpověděl jí klidně.
"Když to víš, tak proč se mě ptáš?" Snažila se zachovat klidný hlas,ale moc jí to nešlo.
"Doufal jsem, že mi povíš proč jsi tam byla."
"Víš moc dobře, že jsem tam byla s Brumbálem." Zašeptala tak, aby to slyšel jen on. Nemohla připustit, že by je slyšel někdo z nepovolaných.
"A řekneš mi co jsi s ním řešila?" Věděl, že pokouší štěstí a
že Vesper co nevidět přeteče, ale nemohl si pomoci.
"Už jsem ti řekla, až přijde čas, vše se dozvíš." Zavrčrela. Sirius si povzdechl a jemně se ošil. V jeden okamžik Vesper dokázala vypadat jako anděl a v dalším jako ďábel. Šíleně ho to mátlo. Nevěděl, která část u ní převažovala, byl zmatený….
Pak
V pokračovala."Siriusi." Řekla a jemně se dotkla jeho ruky. Právě teď tu byl případ číslo jedna."Nenuť mě říkat ti něco, co nechci…" Zastavila se." Buď trpělivý."
"Jak dlouho?" Zakňučel jak spráskaný pes.
"Jak dlouho bude potřeba." Odbyla ho. Nechtěla a nemohla mu dát určitou odpověď.
"Ani jedna malá nápověda?" Uděl psí oči.
Zavrtěla hlavou. "Ani jedna."
"Proč? Copak je to tak tajné? Vesper přestaň se schovávat.Všiml jsem si, že vždycky máš období, kdy se tváříš jako by tě ukřižovali. Svět není tak zlý, jak si myslíš. Pořád máš lidi, na které se můžeš spolehnout! Máš Lilly a mě!" Ukončil svůj proslov a jemně s ní zatřásl. Vesper na rtech pohrával bláznovský úsměv, nedívala se na něj. Byla
jakoby vedle a pak, "Siriusi," Řekla a zasmála se "Život je zlý a my jsme jen loutky pokud jsi to ještě nepochopil! Dospělí za nás dělají rozhodnutí, která mi nechceme!" Vřískla a jemně si vtlačila slzy zpět do očí. Nechtěla aby jí někdo viděl brečet, zvlášť on ne.
"V." Řekl jemně. "O čem to probůh mluvíš? Jaké loutky? A jaká rozhodnutí?"
"Promiň. To mi ujelo." Vyvlékla se mu a vydala k Zapovězenému lesu. Tu si zvykla chodit pročišťovat svou mysl. Vytáhla z uvnitř pláště tenký plíšek. Přiložila si jej k pravému zápěstí, už už se chystala, že jej zařízne, ale na poslední chvíli si to rozmyslela. Plíšek odhodila co nejdál a vydala se zpět k hradu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 26. června 2010 v 17:28 | Reagovat

Sebepoškozování je ošklivé, fuj, fuj , fuj. Tohle by Vesper neměla dělat...

2 Illandris Illandris | Web | 28. června 2010 v 19:59 | Reagovat

Vážně moc povedená kapitola, jsem ráda, že si nakonec Vesper nic neudělala. Jsem zvědavá, kdy to Siriusovi řekne :-)

3 vivienne vivienne | Web | 30. června 2010 v 10:14 | Reagovat

krása :-)

4 Sawarin Sawarin | Web | 6. července 2010 v 20:43 | Reagovat

Super, hezká kapitola. Na jednu stranu chci, aby řekla Siriusovi pravdu, ale bojím se jeho reakce. Těším se na pokračování.:)

5 Aňulka Aňulka | Web | 28. července 2010 v 14:54 | Reagovat

Vím o těch kapitolách, že už jsou tady dlouho a opravdu se stydím, že je čtu až dnes. Dneska jsem si udělala čtecí den a všechno nedočtené dočítám a napravuju resty, takže tebe čekají podle všeho ještě dva moje komentáře:-)
Kapitola sice byla krátká, ale byla miloučká. Sirius je stále víc a víc fascinujicí s tou svou starostí a zvědavosstí. A Vesper? Tak na konci jsi mě šíleně vyděsila, já se jen modlila, ať to nedělá, sebepožkozování je strašné.
Celkový dojem z celé kaptily je ale skvělý. Tak já jdu na další kapitolu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama